facebook youtube zonerama logo instagram

Pochod přes tři hrady - Aktuálně

V sobotu 6.5.2017 proběhl již 45. ročník pochodu přes tři hrady

Počasí nám opět bylo nakloněno a přilákalo mnoho příznivců této oblíbené akce s následující účastí:

Sopotnice      3 738

Potštejn         4 485

Žampach        1 396

CELKEM       9 619 účastníků

Děkujeme všem za účast a doufáme, že jste si tento krásný jarní den dostatečně užili.

Těšíme se na viděnou zase přístí rok :-) 

 

Tři hrady a páni z Pernštejna

PernstejniDva ze „Tří hradu“ Litice a Potštejn byly od konce 15. do poloviny 16. století v držení jednoho z nejmocnejších šlechtických rodů - Pánu z Pernštejna. Litice dosáhly své podoby již před příchodem Pernštejnů, ale pro Potštejn znamenalo toto období důležitou etapu ve stavebním vývoji. Přímo na hradě můžeme spatřit hned na dvou místech erb Pernštejnů, zubří hlavu s houžví v nozdrách. Zubří hlava se nachází na klenáku 4. brány a také na kamenné desce, která je dnes zapuštěna do zdi průjezdu 5. brány.
Rodová pověst praví, že praotec rodu uhlíř Vaněk zubra ochočil tím, že mu dával kousek chleba vždy, když zubra v lese potkal. Krotkému zubrovi Vaněk protáhl houžev nozdrami a přivedl zvíře před markraběte. Uhlíř Vaněk byl bohatě odměněn, dostal od markraběte území, které dokázal obejít za jeden den. Z Vaňka se stal šlechtic a na památku dostal do erbu zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách.
Poslední ze „Tří hradů“ Žampach měli Páni z Pernštejna po nějakou dobu v zástavě a i čtvrtý hrad Lanšperk, přes který vedou některé trasy pochodu, drželi v 16. století Pernštejnové.
Při svém putování a návštěvě těchto zajímavých míst vzpomeňte na významný rod Pernštejnů, který výrazně přispěl ke zvelebení zdejší krajiny. Na pochod můžete vyrazit s pernštejnským rodovým heslem „Kdo vytrvá, zvítězí“.
A zubra se bát nemusíte, ten se potuloval u úplně jiného hradu Zubštejn na Moravě.

Stopy Karla IV. v regionu

Stopy Karla IV. v našem regionu

Podíváme-li se na mapu podorlicka a vyneseme-li do ní místa známa nám z doby Karla IV., pak zjistíme, že základní rozvržení sídelní sítě v podstatě odpovídá současnosti. Jistě, těžko bychom hledali například Nové Město nad Metují a horské vsi jako jsou Zdobnice, Popelov a další nad čáru 600m n.m.. Ovšem za to by na mapě bylo možné nalézt kolem šesti desítek vesnic zaniklých, které však za vlády tohoto panovníka žily.

Karel IV

Karel IV. měl s naším krajem již jako markrabě své osobní zkušenosti. Musel si poradit se silnou politickou opozicí. Vzpomeňme v pověstech zachovalé potrestání Pancíře ze Žampachu, ale především příběh Mikuláše z Potštejna.

Mikuláš z rodu Půticů disponoval velikou majetkovou základnou a z území, která ovládal vedl drobnou válku proti bohatému patriciátu a také se zapojoval do vojenských aktivit zaměřených proti upevnění panovníkovi moci. Neměli bychom vidět Mikuláše jenom jako loupežníka, ale jako jednoho z mnoha šlechticů, kteří kromě moci ekonomické toužili ovlivňovat dění v zemi. Přepadával kupecké karavany a narušoval zemský mír. Karel IV. proti němu zasahoval dokonce dvakrát. Poprvé v roce 1338 Karlovo vojsko vytáhlo od Kolína a dobylo během osmi dní hrad Choceň, tvrz v Sudislavi a další jeho opěrné body a donutilo jej ke smíru obležením hradu Potštejna. Vyjednávači byli Pavel Hrzán z Harasova a rytíř Sudlička z Borovnice. Mikuláš vyvázl pouze se ztrátou Chocně a Sudislavi.

Karel IV. si tuto událost zaznamenal ve svém životopise „....Téhož léta přijev k Vysokému Mýtu zbořil jsem hrad Choceň a četné hrady pana z Potštejna, neboť jsem toho času vedl válku s tímto pánem. Později však došlo k smíru.....“

Mír byl stvrzen přísahami, které Mikuláš ovšem nehodlal dodržet a také nedodržel. Již následujícího roku dochází k další výpravě. Tentokrát se již nejednalo o nějakou drobnou válku a loupeže, ale přímo o vzpouru. Mikuláš nalezl spojenectví ve slezském knížeti Mikuláši Ratibořském, který vyvolával nepokoje ve slezské části Českého království. Zde na sebe zákrok nedal dlouho čekat. Král Jan a markrabí Karel se spojili, aby potlačili nepokoje. Jan vytáhl do Slezska a k Potštejnu přitáhlo vojsko s Karlem z Vartenberka a Jaroslavem ze Šternberka. K nim se později s moravskými oddíly vedenými Pertoltem a Janem z Lipé připojil i markrabí Karel.
Potštejn byl považován za nedobytný. Přesto se jej po devíti týdnech podařilo dobýt. Dobývání hradů nebylo snadnou záležitostí. Pokud se nepodařilo hrad obsadit rychlou a překvapivou ztečí, následovalo dlouhé a pro obě strany náročné obléhání. Obléhatelé museli neprodyšně uzavřít hrad, aby nebylo možné obleženým dodávat potraviny a zprávy. Pak byly postaveny obléhací stroje, které bořily hradby a stavby uvnitř hradu. Těžké kameny dopadaly na zdi a střechy. Do hradu byly vhazovány jako chemické zbraně mršiny zvířat i fekálie. Již v této době byly jednotlivé oddíly specializovány. Víme, že se obléhání účastnili i kovkopové-horníci.
Na obou stranách byly většinou problémy s potravinami. Hradní žili ze svých zásob, ale na většině lokalit byl problém s pitnou vodou. Cisterny bývaly rychle znečištěny a pak kromě hladu zavládla žízeň. Obléhatelé měli vodních zdrojů dostatek a potraviny byly doplňovány z majetků okolních vsí. Proto obyvatelstvo v takovýchto neklidných časech utíkalo do lesů. I tak bylo válečné tažení pro celý kraj pohromou, z které se vzpamatovával několik let. V případě Potštejna bylo užití obléhacích strojů problematické. Hradní vrch neposkytoval dobré postavení prakům a dalším obléhacím strojům. hrad potstejn
Mikuláš se statečně bránil a posledním útočištěm se mu stala věž, která byla podkopána, a v jejichž troskách Mikuláš zahynul. Jeho majetek byl konfiskován a nad hradem zavládla královská standarta. Mikulášova žena Alžběta (někdy též Eliška) a synové Ješek, Čeněk, Jindřich a Vaněk spolu s dcerami přežili tyto válečné události bez úhony. Snad to bylo právě díky velitelům obléhatelů bratrům z Lipé. Mikulášova manželka byla pravděpodobně právě z tohoto rodu.

Karel IV. si i druhé střetnutí poznamenal do svého životopisu „...Odtud jsem táhl obléhat hrad Potštejn, poněvadž povstal proti mně i králi českému a protože z něj bylo pácháno mnoho loupeží. A ačkoliv byl považován za nedobytný, přece jsem ho v devíti týdnech dobyl a věž s pánem majetníkem hradu jsem k zemi strhl a také hradby i všechen hrad jsem srovnal se zemí...“

Historie účasti pochodu


V tabulce níže jsou zaneseny údaje všech pochodů.

Ročník

 Datum

 Počet účastníků
pěších tras

 Počet účastníků
cyklotras

Počet účastníků
celkem

 1. 12.05.1973 407 0 407
 2. 10.05.1974 717 0 717
 3. 10.05.1975 824 0 824
 4. 08.05.1976 1362 0 1362
 5. 07.05.1977 451 0 451
 6. 08.05.1978 1323 0 1323
 7. 08.05.1979 2336 0 2336
 8. 10.05.1980 1981 0 1981
 9. 09.05.1981 2540 0 2540
 10. 08.05.1982 2646 0 2646
 11. 07.05.1983 2353 0 2353
 12. 05.05.1984 2881 0 2881
 13. 10.05.1985 2678 41 2719
 14. 10.05.1986 2687 92 2779
 15. 09.05.1987 2673 132 2805
 16. 07.05.1988 2405 190 2595
 17. 08.05.1989 2380 161 2541
 18. 05.05.1990 1854 198 2052
 19. 04.05.1991 300 10 310
 20. 09.05.1992 1478 251 1729
 21. 08.05.1993 1321 295 1616
 22. 07.05.1994 1128 354 1482
 23. 06.05.1995 1603 455 2058
 24. 11.05.1996 1234 350 1584
 25. 10.05.1997 1808 560 2368
 26. 09.05.1998 2310 694 3004
 27. 08.05.1999 2114 522 2636
 28. 06.05.2000 2404 660 3064
 29. 05.05.2001 2139 538 2677
 30. 11.05.2002 3004 840 3844
 31. 10.05.2003 2929 851 3780
 32. 08.05.2004 2434 654 3088
 33. 07.05.2005 1290 356 1646
 34. 06.05.2006 2656 865 3521
 35. 05.05.2007 3149 692 3841
 36. 10.05.2008 3622 854 4476
 37. 09.05.2009 4681 1078 5759
 38. 08.05.2010 4004 601 4605
 39. 07.05.2011 5966 1105 7071
 40. 05.05.2012 6505 1014 7519
 41.  11.05.2013  2618  230  2848
 42. 10.05.2014 7918 1127 9045
 43. 9.05.2015 8487  1007  9494
 44.  7.5.2016  9357  988  10345
 45.  6.5.2017      

Fotosoutěž

Vyzýváme všechny účastníky, aby se s námi zapojili do fotosoutěže o nejlepší a nejoriginálnější fotku z pochodu, nejlépe s nějakou symbolikou této akce. Následně po pochodu vybereme ty nejlepší fotografie a jejich autory odměníme.

  • vyfoť se na pochodu
  • fotku nasdílej na Instagram nebo facebook s hashtagem #prestrihrady2017
  • všechny schválené fotografie „Pres tri hrady“ budou na Instagramu a webových stránkách

NÁŠ INSTAGRAM   logo instagram