facebook youtube zonerama logo instagram

Pochod přes tři hrady - Aktuálně

V sobotu 6.5.2023 proběhl již 49. ročník pochodu přes tři hrady

Letos se naplnila předpověď počasí a ráno nás přivítalo zamračemou oblohou s deštěm. Nakonec ale všechni ti, které toto ranní počasí neodradilo a dorazili na některé ze startovních míst, byli odměněni příjemným počasím v odpoledních hodinách a tou pravou pochodovou atmosférou. Doufáme, že jste si to všichni užili.

Účast na jednotlivých místech byla následujcí:

Sopotnice                    1 513

Potštejn                       2 228

Žampach                     496

Kostelec nad Orlicí    306

CELKEM       4 543 účastníků

Na pěších trasách se zúčastnilo 4 369 pochodníků, na kolech 166 cyklistů a také 8 koloběřkařů.

V rámci pochodu jsme opět losovali jednoho účastníka ze všech přihlášených, kterým se stala Sára Kalousková z Hejnic.  Jako poděkování obdržela poukaz od CK Kudrna a batoh. Gratulujeme.

Děkujeme všem za účast!

Těšíme se na viděnou zase příští rok :-)

Termín příštího 50. ročníku pochodu je 11. května 2024.

 Přehled účasti dle jednotlivých startovních míst a tras:

 Sopotnice      
Počet účastníků 
          Žampach Počet účastníků 
          Potštejn             
Počet účastníků
          Kostelec nad Orlicí Počet účastníků
Pěší 11 km  247   Pěší 5 km  189   Pěší 5km  836   Stezka G. Jarkovského  306
Pěší 17 km  935   Pěší 9 km 142   Pěší 9km  561   se Statingem  
Pěší 30 km  173   Pěší 14 km 60   Pěší 13km  264      
Pěší 50 km

 27

  Pěší 15 km  63   Pěší 14km  305      
Cyklo 30km  59   Cyklo  25   Pěší 18km  141      
Cyklo 50km  23   Horská kola  10   Pěší 22km  121      
Cyklo 65km  6   Koloběžky  8            
Cyklo 85km  4                  
Cyklo 100km  2                  
Cyklo 150km  3                                            
Horská kola        34                  
Koloběžky  -                  

 Fotky z pochodu jsou dostupné v naší fotogalerii - ZDE

zonerama

 

Startovací místo Sopotnice

Start 7.00 – 11.00

Cíl do 19.00

Pěší trasy, DETAIL tras ZDE

  • 11 km –  Trasa pro rodiny s dětmi
  • 17 km -  2 hrady
  • 30 km – 3 hrady 
  • 50 km – 4 hrady 

Cyklotrasy pro silniční a horská kola jsou v rozmezí 30 až 150km, DETAIL

Startovací místo Kostelec nad Orlicí

Po cestě Dr. J. S. Gutha-Jarkovského se STATINGem

Start 8.00 – 11.00 z Palackého náměstí před budovou městského úřadu

Pěší trasy

  • 11 km –  Cíl v Potštejně
  • 17 km -   Cíl v Liticích - POZOR - diplom a medaili si účastník vyzvedne v Potštejně
  • 35 km –  Cíl v Letohradě - POZOR - diplom a medaili si účastník vyzvedne na Žampachu

Tři hrady a páni z Pernštejna

PernstejniDva ze „Tří hradu“ Litice a Potštejn byly od konce 15. do poloviny 16. století v držení jednoho z nejmocnejších šlechtických rodů - Pánu z Pernštejna. Litice dosáhly své podoby již před příchodem Pernštejnů, ale pro Potštejn znamenalo toto období důležitou etapu ve stavebním vývoji. Přímo na hradě můžeme spatřit hned na dvou místech erb Pernštejnů, zubří hlavu s houžví v nozdrách. Zubří hlava se nachází na klenáku 4. brány a také na kamenné desce, která je dnes zapuštěna do zdi průjezdu 5. brány.
Rodová pověst praví, že praotec rodu uhlíř Vaněk zubra ochočil tím, že mu dával kousek chleba vždy, když zubra v lese potkal. Krotkému zubrovi Vaněk protáhl houžev nozdrami a přivedl zvíře před markraběte. Uhlíř Vaněk byl bohatě odměněn, dostal od markraběte území, které dokázal obejít za jeden den. Z Vaňka se stal šlechtic a na památku dostal do erbu zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách.
Poslední ze „Tří hradů“ Žampach měli Páni z Pernštejna po nějakou dobu v zástavě a i čtvrtý hrad Lanšperk, přes který vedou některé trasy pochodu, drželi v 16. století Pernštejnové.
Při svém putování a návštěvě těchto zajímavých míst vzpomeňte na významný rod Pernštejnů, který výrazně přispěl ke zvelebení zdejší krajiny. Na pochod můžete vyrazit s pernštejnským rodovým heslem „Kdo vytrvá, zvítězí“.
A zubra se bát nemusíte, ten se potuloval u úplně jiného hradu Zubštejn na Moravě.

Stopy Karla IV. v regionu

Stopy Karla IV. v našem regionu

Podíváme-li se na mapu podorlicka a vyneseme-li do ní místa známa nám z doby Karla IV., pak zjistíme, že základní rozvržení sídelní sítě v podstatě odpovídá současnosti. Jistě, těžko bychom hledali například Nové Město nad Metují a horské vsi jako jsou Zdobnice, Popelov a další nad čáru 600m n.m.. Ovšem za to by na mapě bylo možné nalézt kolem šesti desítek vesnic zaniklých, které však za vlády tohoto panovníka žily.

Karel IV

Karel IV. měl s naším krajem již jako markrabě své osobní zkušenosti. Musel si poradit se silnou politickou opozicí. Vzpomeňme v pověstech zachovalé potrestání Pancíře ze Žampachu, ale především příběh Mikuláše z Potštejna.

Mikuláš z rodu Půticů disponoval velikou majetkovou základnou a z území, která ovládal vedl drobnou válku proti bohatému patriciátu a také se zapojoval do vojenských aktivit zaměřených proti upevnění panovníkovi moci. Neměli bychom vidět Mikuláše jenom jako loupežníka, ale jako jednoho z mnoha šlechticů, kteří kromě moci ekonomické toužili ovlivňovat dění v zemi. Přepadával kupecké karavany a narušoval zemský mír. Karel IV. proti němu zasahoval dokonce dvakrát. Poprvé v roce 1338 Karlovo vojsko vytáhlo od Kolína a dobylo během osmi dní hrad Choceň, tvrz v Sudislavi a další jeho opěrné body a donutilo jej ke smíru obležením hradu Potštejna. Vyjednávači byli Pavel Hrzán z Harasova a rytíř Sudlička z Borovnice. Mikuláš vyvázl pouze se ztrátou Chocně a Sudislavi.

Karel IV. si tuto událost zaznamenal ve svém životopise „....Téhož léta přijev k Vysokému Mýtu zbořil jsem hrad Choceň a četné hrady pana z Potštejna, neboť jsem toho času vedl válku s tímto pánem. Později však došlo k smíru.....“

Mír byl stvrzen přísahami, které Mikuláš ovšem nehodlal dodržet a také nedodržel. Již následujícího roku dochází k další výpravě. Tentokrát se již nejednalo o nějakou drobnou válku a loupeže, ale přímo o vzpouru. Mikuláš nalezl spojenectví ve slezském knížeti Mikuláši Ratibořském, který vyvolával nepokoje ve slezské části Českého království. Zde na sebe zákrok nedal dlouho čekat. Král Jan a markrabí Karel se spojili, aby potlačili nepokoje. Jan vytáhl do Slezska a k Potštejnu přitáhlo vojsko s Karlem z Vartenberka a Jaroslavem ze Šternberka. K nim se později s moravskými oddíly vedenými Pertoltem a Janem z Lipé připojil i markrabí Karel.
Potštejn byl považován za nedobytný. Přesto se jej po devíti týdnech podařilo dobýt. Dobývání hradů nebylo snadnou záležitostí. Pokud se nepodařilo hrad obsadit rychlou a překvapivou ztečí, následovalo dlouhé a pro obě strany náročné obléhání. Obléhatelé museli neprodyšně uzavřít hrad, aby nebylo možné obleženým dodávat potraviny a zprávy. Pak byly postaveny obléhací stroje, které bořily hradby a stavby uvnitř hradu. Těžké kameny dopadaly na zdi a střechy. Do hradu byly vhazovány jako chemické zbraně mršiny zvířat i fekálie. Již v této době byly jednotlivé oddíly specializovány. Víme, že se obléhání účastnili i kovkopové-horníci.
Na obou stranách byly většinou problémy s potravinami. Hradní žili ze svých zásob, ale na většině lokalit byl problém s pitnou vodou. Cisterny bývaly rychle znečištěny a pak kromě hladu zavládla žízeň. Obléhatelé měli vodních zdrojů dostatek a potraviny byly doplňovány z majetků okolních vsí. Proto obyvatelstvo v takovýchto neklidných časech utíkalo do lesů. I tak bylo válečné tažení pro celý kraj pohromou, z které se vzpamatovával několik let. V případě Potštejna bylo užití obléhacích strojů problematické. Hradní vrch neposkytoval dobré postavení prakům a dalším obléhacím strojům. hrad potstejn
Mikuláš se statečně bránil a posledním útočištěm se mu stala věž, která byla podkopána, a v jejichž troskách Mikuláš zahynul. Jeho majetek byl konfiskován a nad hradem zavládla královská standarta. Mikulášova žena Alžběta (někdy též Eliška) a synové Ješek, Čeněk, Jindřich a Vaněk spolu s dcerami přežili tyto válečné události bez úhony. Snad to bylo právě díky velitelům obléhatelů bratrům z Lipé. Mikulášova manželka byla pravděpodobně právě z tohoto rodu.

Karel IV. si i druhé střetnutí poznamenal do svého životopisu „...Odtud jsem táhl obléhat hrad Potštejn, poněvadž povstal proti mně i králi českému a protože z něj bylo pácháno mnoho loupeží. A ačkoliv byl považován za nedobytný, přece jsem ho v devíti týdnech dobyl a věž s pánem majetníkem hradu jsem k zemi strhl a také hradby i všechen hrad jsem srovnal se zemí...“

Historie účasti pochodu


V tabulce níže jsou zaneseny údaje všech pochodů.

Ročník

 Datum

 Počet účastníků
pěších tras

 Počet účastníků
cyklotras

Počet účastníků
celkem

 1. 12.05.1973 407 0 407
 2. 10.05.1974 717 0 717
 3. 10.05.1975 824 0 824
 4. 08.05.1976 1 362 0 1 362
 5. 07.05.1977 451 0 451
 6. 08.05.1978 1 323 0 1 323
 7. 08.05.1979 2 336 0 2 336
 8. 10.05.1980 1 981 0 1 981
 9. 09.05.1981 2 540 0 2 540
 10. 08.05.1982 2 646 0 2 646
 11. 07.05.1983 2 353 0 2 353
 12. 05.05.1984 2 881 0 2 881
 13. 10.05.1985 2 678 41 2 719
 14. 10.05.1986 2 687 92 2 779
 15. 09.05.1987 2 673 132 2 805
 16. 07.05.1988 2 405 190 2 595
 17. 08.05.1989 2 380 161 2 541
 18. 05.05.1990 1 854 198 2 052
 19. 04.05.1991 300 10 310
 20. 09.05.1992 1 478 251 1 729
 21. 08.05.1993 1 321 295 1 616
 22. 07.05.1994 1 128 354 1 482
 23. 06.05.1995 1 603 455 2 058
 24. 11.05.1996 1 234 350 1 584
 25. 10.05.1997 1 808 560 2 368
 26. 09.05.1998 2 310 694 3 004
 27. 08.05.1999 2 114 522 2 636
 28. 06.05.2000 2 404 660 3 064
 29. 05.05.2001 2 139 538 2 677
 30. 11.05.2002 3 004 840 3 844
 31. 10.05.2003 2 929 851 3 780
 32. 08.05.2004 2 434 654 3 088
 33. 07.05.2005 1 290 356 1 646
 34. 06.05.2006 2 656 865 3 521
 35. 05.05.2007 3149 692 3841
 36. 10.05.2008 3 622 854 4 476
 37. 09.05.2009 4 681 1 078 5 759
 38. 08.05.2010 4 004 601 4 605
 39. 07.05.2011 5 966 1 105 7 071
 40. 05.05.2012 6 505 1 014 7 519
 41.  11.05.2013  2 618  230  2 848
 42. 10.05.2014 7 918 1 127 9 045
 43. 9.05.2015 8 487  1 007  9 494
 44.  7.5.2016  9 357  988  10 345
 45.  6.5.2017 8 740   879 9 619 
 46. 5.5.2018 10 721 1 096 11 817
 47. 11.5.2019 7 293  623  7 916
 48. 7.5.2022 8 629 663 9 292
 49. 6.5.2023  4 369  174 4 543
 50. 11.5.2024      

Fotosoutěž

Vyzýváme všechny účastníky, aby se s námi zapojili do fotosoutěže o nejlepší a nejoriginálnější fotku z pochodu, nejlépe s nějakou symbolikou této akce. Následně po pochodu vybereme ty nejlepší fotografie a jejich autory odměníme.

  • vyfoť se na pochodu
  • fotku nasdílej na Instagram nebo facebook s hashtagem #prestrihrady2017
  • všechny schválené fotografie „Pres tri hrady“ budou na Instagramu a webových stránkách

NÁŠ INSTAGRAM   logo instagram

 

  • 1
  • 2