Černá Hora 2010

Zájezd s vysokohorskou tématikou směřoval v roce 2010 na Balkán, do černé Hory. Zúčastnili se ho 43 milovníci chození a lezení po vysokých horách. Autobus byl zcela zaplněn. Byl to již 36. zájezd do zahraničních hor. Tyto zájezdy pořádáme již od roku 1983 a je o ně trvalý zájem.

Autobus vyjížděl ze Sopotnice v pátek 2. července 2010 v 17,00 hod. a jeho cesta vedla přes Ústí nad Orlicí, Brno, Vídeň, Budapešť, Seged, Bělegrad, přes řeku Taru, do cíle v Žabljaku. Tam bylo zajištěno pět noclehů v kempu Razvršije ve vlastních stanech.

V Černé Hoře se lze vcelku dobře domluvit, ceny jsou přiměřené našim a hlavně, hory nejsou tak plné turistů. Nejvíce jsme potkávali Čechy a Poláky. Např. jen v kempu Razvršije stály čtyři autobusy českých výprav. Krajina a hory jsou tam nádherné, turismus se tam postupně rozvíjí v přiměřené míře, hory nejsou tak přeplněny turisty jako jinde.

Hlavním cílem prvních výstupů bylo pohoří Durmitor s nejvyšší horou Bobotov kuk 2 523 m n.m. Z výšky jsme viděli kaňon řeky Tary, hluboký 1 400 m, což je druhý nejhlubší kaňon na světě. Řeka Tara je oblíbeným místem pro raftaře. Jedna z pěších túr také vedla přes hřeben Medet (Medvěd). Pěšina byla velmi srázná, místy exponovaná. Další výšlapy vedly do okolí Žabljaku a kolem Černého jezera.

Po přejezdu údolím řeky Tary jsme zamířili do národního parku Beogradská gora, kde bylo další místo pro kempování. Je to nejstarší národní park v Černé hoře s jedním z nejstarších pralesů v Evropě. Odtud vedla vycházka na vyhlídku Bendovač (1 770 m n.m.). Další přejezd autobusem, se zastávkou v klášteře Morača, vedl přes hlavní město Černé Hory Podgoricu se zastávkou u největšího jezera Balkánu Skadarského jezera. Dále jsme pokračovali kolem Jaderského moře k vyhlídce na Sv. Štefan, přes letovisko Budva do dalšího kempu. Samozřejmě nechybělo koupání v moři. Následovala prohlídka přístavního města Kotor. Ten je znám z historie vzpourou rakouských námořníků za I. světové války jako Vzpoura v Boce Kotorské. Na tuto událost jsou ve městě četné připomínky. Nevynechali jsme ani výstup na pevnost nad městem.

Dalšího dne následoval přejezd do Chorvatska. Přechod hranice byl přísný, s kontrolou pasů a četnými razítky, což už v našem středoevropském prostoru neznáme. Ale ve válkou rozděleném Balkánu se nezle divit. Následovala prohlídka starobylého města Dubrovník a koupání v moři. Večer jsme pak nastoupili zpáteční cestu domů, kam sjme přijeli v neděli dopoledne 11. července 2010.

Tento zájezd jistě patří mezi jedny z nejzdařilejších, což účastníci shodně konstatovali. Všichni jsme se vrátili domů s mnoha novými poznatky a krásnými dojmy.

Tak zase příště!

Výběr fotografií najdete v naší fotogalerii ZDE